orientační běh

Původní mapy v mapy měřítku 1:50 000 se mi zatím nepodařilo vypátrat, nejstarší mně dostupná mapa pochází z roku 1972 a zachycuje dnešní mapu "Háj" a části map "Halštrov" (resp. Halštrov II) a "Nebesa". (tímto děkuji panu Podhajskému za zapůjčení originálu).Proto začnu až u map nové generace, s mapovými značkami podle IOF.

Nejstarší známou mapou se značkami podle IOF je "Halštrov" (1 : 15000), která mapuje okolí pramene Halštrova a přilehlý les. Mapa vznikla během soustředění kartografů v roce 1984. Bohužel jsou místa, kde nesouhlasí ani vrstevnice a tak je dnes mapa vhodná už asi jen do vitrínky (příp. na zeď)

Další mapou v pořadí (1987) je mapa "Háj" (1 : 15000), která mapuje stejnojmenný vrch u Aše. Bohužel kvůli nesmyslným omezením předchozího režimu není na mapě zmapována nejzajímavější, vrcholová část s rozhlednou a velice členitým povrchem. Do schvalovacího řízení se totiž vložili vojáci a kontrarozvědka, kterým se nelíbilo, že by byl detailně zmapován prostor v blízkosti vojenského objektu. Mapoval pan Lejsek a kousek na severním svahu i vedoucí pan Pilař.

Těsně po převratu (1991), když padla podobná politická omezení, zmapovali členové oddílu (Karel Pilař, Dan Had, Lenka Dlouhá a Jan Chotětický) svépomocně prostor mezi obcemi Štítary a Studánka (předtím nedostupné hraniční pásmo). Jelikož jde o vrch Loupežník, dostala vzniklá mapa stejné jméno - "Loupežník" (1 : 15000). Mapa se stala pověstnou, především tím, jak těžký a podmáčený terén mapuje. Na "proslulosti" se navíc podepsala tiskárna tím, že jí ujela předloha modré o milimetr. Posledním hřebíčkem do rakve byli lesáci, kteří kácením udělali z mapy jen potištěný cár papíru. Kromě toho bývaly problémy se schvalováním závodů, nebo» mapa zasahovala do přírodní rezervace s výskytem perlorodky říční.

Další zajímavý prostor je mezi Aší a Hazlovem. Leží zde přírodní rezervace "Goethovy kameny", což je malinké skalní městečko. I s přilehlým okolím zmapovali prostor v roce 1998 otec a syn Hejnovi. Vzniklá mapa dostala název podle obce na jejím okraji - "Nebesa" (1 : 15000). Severní část, mapující skály je mezi závodníky oblíbená, jižní bažinatá je stejně populární jako Loupežník.

V roce 2000 povstal prostor vrchu Loupežník v nové reinkarnaci. To rádioběžci z Chebu přemapovali kompletně mapu Loupežník a tak vznikla mapa "Studánka" (1 : 15 000). Mapě pomohlo, že mapař byl zkušený (pan Jelínek) a jen jeden, dále podstatně kvalitnější tisk a navíc lesáci po rozsáhlé těžbě podstatně omezili svou činnost.

Dalším přírůstkem je přemapovaná mapa "Halštrov" (2004) s originálním názvem "Halštrov II" (1 : 15 000). Oproti původní mapě zobrazuje nová mapa menší prostor a ke všemu mapař Karel Rambousek mladší vynechal některá zajímavá místa. Jako oddíl jsme však dostali příslib domapování vynechaných míst a oprávku některých mapařských "poudaček", evidentně pocházejících z původní mapy Halštrov, takže je na co se těšit.

Jak již bylo naznačeno, dostali jsme příslib přemapování mapy Halštrov II tak, aby byla opravdu použitelná pro potřeby orientačního běhu. Slib ale nesplnil původní mapař, nýbrž člen plzeňského oddílu Václav Bohuslav. Stalo se tak v roce 2006. Pokud někdo čeká název "Halštrov III", bude asi zklamaný, ale mapař pojmenoval mapu "Mokřiny" (1 : 15 000). Potěšitelné je, že mapa zahrnuje zajímavá a orientačně náročná místa. Navíc vlastní terén je zarostlý a hlavně jsou hranice porostů velmi nezřetelné.

První mapařský pokus J.Kováře dal vzniknout předloňské (2007) mapě úplně nového prostoru v samém středu Aše - "Sady Míru" (1 : 5 000). O mapě se ani nedá moc mluvit, vznikla svépomocí a jako prostředek k náborové akci "Prevence kriminality", která proběhla 15.září 2007 a kterou pořádal Městský úřad Aš. Mapa mapuje prostor městského parku Sady Míru, nedá se však očekávat, že byla použita pro nějaké regulerní závody v orientačním běhu, protože je zmapovaná příliš malá plocha, a pro noční OB je v prostoru příliš moc lamp veřejného osvětlení.

Mapa Mokřiny již zestárla a tak bylo potřeba vzniklou situaci řešit novou mapou. Vznikla mapa úplně nového prostoru v místě bývalého hraničního pásma mezi Aší a Polnou - "Kozina" (1 : 15 000). I tuto mapa vznikla svépomocí, bez profesionálního kartografa. Zato už i do Aše dorazila technická vymoženost zvaná GPS a tak se přístroj Garmin 60Csx vydatnou měrou zapojil do mapování. Mapovaný terén je opět klasickou ukázkou "ašského" terénu, tedy divokých porostů, často i s bažinami. Protože je ale terén nížeji, než terén mapy "Mokřiny", protéká mapou docela slušný potok, který terén odvodňuje a tak se dají najít suchá místa.

V roce 2009 vznikla mapa úplně nového prostoru v městské zástavbě - "Geipelův park" (1 : 4 000). Také tato mapa vznikla kvůli náborové akci, tentokrát jde o Dny orientace v přírodě. Původní zoopark továrníka Geipela z dob první republiky poněkud zpustl a zarostl a tak se dá i v městském terénu najít nejen klasický hustník, ale i vyschlé vybetonované jezírko nebo zbytky podzemní chodby.

V roce 2012 nás oslovil Městský úřad s žádostí spoluúčasti na tradiční městské akci, konající se na konci srpna - Ašské slavnosti. Každý rok má tato tradiční a poměrně hojně navštěvovaná akce nějaké motto a v roce 2012 bylo téma netradiční druhy sportu. Tak vznikla v podstatě na objednávku města mapa, která znovu zmapovala vrch Háj a díky zrušeným nesmyslným podmínkám vojáků a kontrarozvědky mohli tentokráte mapaři na celý vrch Háj. Vzniklá mapa mapovala kromě již známých terénů i zcela nově samotný vrch Háj a k Aši přilehlé úbočí. Protože město Aš pořádalo slavnosti ve spolupráci se Saskem, musely být na mapě "Hainberg 2012" (1 : 15 000) česko-německé texty a kompletní legenda. Zástupci města měli obavy z případného nepříznivého počasí a možného rozmáčení map, takže si zaplatili oboustranný tisk na speciální papír Pretex, který nebývá k vidění ani na vyšších závodech národního žebříčku B a dokonce ani A.

K prostoru na Hainbergu jsme se vrátili o dva roky později, protože závodníci oceňovali skvělé zázemí ve sportovním areálu - WC, sprchy, přístřeší. Bohužel správce větší části lesů na mapě, městem založená společnost Ašské lesy, hospodaří na vrchu velmi intenzivně a tak mapa velmi rychle stárne a ztrácí přesnost, proto jsme již po dvou letech museli mapu revidovat. Vznikla mapa s nepříliš inovativním názvem "Hainberg 2014" (1 : 15 000), na druhou stranu odpadly dvojjazyčné informační texty a také jsme nemuseli tisknout kompletní legendu, takže mapa se vešla na obvyklý formát A4 (a tím pádem také do obvyklého mapníku).

Podařilo se nám sehnat několik významných sponzorů (Lesy ČR, Město Aš a Petainer), díky nimž jsme mohli objednat kartografa a za pomoci moderních metod (ortofoto, DMR4G a již tradiční GPS) nechat zmapovat zcela nový, pro orientační běh pannenský terén v okolí Libé a Podílné. Mapa navazuje na existující mapu Kozina. Pro Aš netypický terén svojí členitostí a spoustou kamenných objektů (kameny, srázky, lomečky) připomíná prostory v okolí Kralovic a Jesenice. Mapa dostala název podle vrcholu poblíž obce Podílná "Tři díry" (1 : 15 000).

Po osamostatnění se z KČT Aš jsme mohli začít plánovat lépe hospodaření a projevilo se to hned v tom, že se daly lépe kumulovat různé příspěvky a dary a tím pádem si našetřit na další mapu. Rozhodli jsme se pro odvážný krok a po sérii lesních map nechat vytvořit jednu sprintovou. Protože mapuje městský lesopark v ulici Komenského, dostala mapa název podle této ulice - Lesopark Komenského. Na mapu se vešel i nejbližší školní areál - Hlávkova škola, další městský parčík a vnitrobloky - taky jsme se opět vrátili k formátu A3. Sprintové mapy mají standardní měřítko (1 : 4 000).

Pokračovali jsme ve shánění peněz a protože svaz vypsal dotaci na mapy pro menší oddíly, mohli jsme opět ve spolupráci se sokolovským mapařem Oldřichem Kohoutkem nachstat další pro orientační běh panenský prostor - pokračování Třech děr, prostor jižně od Libé až ke státní hranici. V okolí bývalé posádky PS "Dubina" jsme pro potřeby ZČO nechali zmapovat hřbítek, podle jehož názvu dostala mapa i název - "Na Dobrošově" (1 : 10 000). Na mapě proběhl oblastní přebor na krátké trati a prostor byl svým charakterem pro to jako dělaný - srázy, skalky, rokle, kameny.

V prostoru již chyběl poslední dílek do skládačky - okolí lomu nad Libou, který se zakusuje do vrchu Blatná. Je to pro stavbu tratí ošemetný prostor právě kvůli lomu, který tvoří v mapě obrovskou díru. Na druhou stranu jde asi o nejskalnatější prostor a i tak se zde dá najít spousta míst pro kontroly. Ocenili to i na oblasti, kde nás pověřili uspořádáním oblastního přeboru v klasice. Mapa se drží zavedené praxe pojmenování podle nějakého zeměpisného místního názvu. Ale jak lom postupně odtěžuje vrch Blatná, možná přežije název mapy "Blatná" (1 : 15 000) místní název.